Umí česká populace psát jasně, věcně a účinně? Jak se dají v slohové a literární výuce na základní a střední škole rozpoznat účinné složky od samoúčelných? Sloužily naše písemné práce ve škole spíše kontrole, nebo rozvoji našeho uvažování a prožívání?

Výuka „o slohových útvarech“ nemá vytlačit skutečnou průpravu žáka k psaní komunikátů, ve kterých si žák ujasňuje pravdy a názory nebo se snaží učinit jasno druhým. Od psaní nelze odtrhovat sdílení, tj. spolupráci se spolužáky coby adresáty sdělení i kolegy v tvorbě textu. Žák však potřebuje být systematicky rozvíjen v „psaní pro pojednání tématu“ stejně jako v „psaní pro potěšení“ (sebe i druhých). Učivo, učební aktivity, strategie výukové i tvůrčí by měly být žákovi předkládány vždy tak, aby mohl uznat, že mu slouží k úspěšnému porozumění a dorozumění o tom, co sám považuje za cenné. Myslit bez psaní je těžké, a psát bez myšlení rovněž.

Přednášky KRUHU PŘÁTEL ČESKÉHO JAZYKA
se konají vždy ve středu od 18.00 hodin v místnosti číslo 18 na FF UK, Praha 1, nám. J. Palacha 2.
Bližší informace o činnosti KPČJ u uvádějícího vždy před přednáškou nebo u tajemníka KPČJ:
Ing. Vladimír Šmilauer, tel. 233 354 335, e-mail: vladimir.smilauer@tiscali.cz.
http://ucjtk.ff.cuni.cz/kruh/KPCJprog.htm