Co je cílem vaší cesty do ČR a co bylo předmětem vašeho vystoupení na veletrhu Svět knihy?

Byl jsem pozvaný na tento prestižní knižní veletrh Úřadem pro úřední tisky ES, jehož činnost spadá do mého portfolia. Úřad se tohoto mezinárodního veletrhu účastní poprvé. Je to významné poselství Unie v její snaze komunikovat s občany a jít v oblasti mnohojazyčnosti příkladem.
Moje vystoupení na tomto veletrhu mělo několik rovin. Zaprvé jsem vyzval vydavatele i občany, aby navštívili stánek Úřadu pro úřední tisky, podpořili další spolupráci s Úřadem a využili on-line služeb a titulů, které vydává. Tyto služby jsou k dispozici zdarma. Stačí je vzít a upravit podle potřeb cílové skupiny na národní úrovni.
Moje druhé poselství spočívá v tom, že je potřeba podporovat volný pohyb knih, tedy volný pohyb kultur a myšlenek mezi členskými státy.
Naším úkolem je uchovat a podporovat evropské jazyky, přičemž Kulturní program Evropské unie stanovil překlad jako prioritu v této oblasti. V letech 2003 až 2005 jsme poskytli prostředky na přeložení třiceti děl do češtiny. I v letošním roce má nový Kulturní program k dispozici finanční prostředky na překlady.

Existuje nějaký program EU na podporu produkce literatury a slovníků v jazycích s malým zeměpisným rozšířením?

Program celoživotního vzdělávání financuje projekty zaměřené na jazyky, včetně jazyků menšin a málo rozšířených jazyků. Financování takových slovníků závisí na kvalitě předložených projektů

Česká vláda se domnívá, že byly přijaty všechny nezbytné kroky k zajištění dostatku tlumočníků a překladatelů češtiny pro nadcházející české předsednictví. Brusel je naopak přesvědčen, že by bylo třeba učinit více, jinak hrozí nedostatek tlumočníků a překladatelů. Jaký je váš názor? Co by se dalo učinit?

Absolvoval jsem několik velice kvalitních setkání s českými úřady. Jejich pracovníci prokázali, že si jsou této problematiky vědomi, jsou otevřeni a připraveni učinit vše potřebné k zajištění úspěšného českého předsednictví v průběhu prvního pololetí roku 2009. Je potřeba více tlumočníků, především tlumočníků na plný úvazek, kteří by byli k dispozici GŘ kdykoli, pro jakékoli zasedání.
Evropská komise pomáhá Karlově univerzitě dotacemi, stipendii a vyučujícími. Národní úřady také musí přispět k tomuto procesu zvýšením informovanosti o této problematice, získáváním nejlepších uchazečů, logistickou podporou, atd. Jsem si jist, že vláda udělá maximum.
Překladatelé potřebují hlubší specializaci v oborech jako je právo, ekonomie, medicína, věda, atd. To jsou obory, se kterými pracují každý den. Komise překladatele postupně školí. Také česká vláda přislíbila vyslat detašované národní experty znalé české terminologie v různých oborech, jako ku příkladu zemědělství.

Mnoho českých zástupců říká, že nepotřebují tlumočení, protože na schůzích mohou mluvit anglicky. Co si o tom myslíte?

Já také umím a mohu mluvit anglicky, ale pokud byste chtěla, abych vám jmenoval nějakou rybu z Černého moře jinak než v mé mateřštině, požádám o tlumočníka. Drtivá většina těch, kdo na schůzích hovoří švédsky, španělsky, francouzsky nebo řecky, umějí anglicky. Oni ale hovoří ve své mateřštině, aby svoje myšlenky nemuseli osekat a vtěsnat do omezené slovní zásoby jazyka cizího. Nemusíme využívat omezených možností „globálštiny“ (tak nazval International Herald Tribune mezinárodní angličtinu), když nám naše mateřské jazyky nabízejí nepřeberné možnosti. A když má člověk dobrého tlumočníka, jeho sdělení je předáno v daleko větší košatosti, než by sám dokázal sdělit v cizím jazyce.