Pátek 6. 11. 2026

Program ke stažení ZDE

Páteční program stejně jako v minulých letech pořádá JTP s organizační a finanční podporou Generálního ředitelství pro překlady (DGT) Evropské komise, program je součástí celoevropského pásma Translating Europe Workshops a probíhá v sále č. 16 v přízemí a je přenášen online.

Podrobný program včetně anotací:

• 13.30 uvítání Irena Neškudlová (Zastoupení Evropské komise v ČR), Edita Jiráková (předsedkyně JTP)
• 13.40-14.10 Jan Barták (ředitel divadelní, literární, audiovizuální agentury DILIA, z.s.): Role překladatele z pohledu českého práva a jeho odraz v smluvní praxi.
• 14.10-15.00 Silvia Glatzhofer (místopředsedkyně rakouského Sdružení pro tlumočení a překlad /Berufsverband für Dolmetschen und Űbersetzen/, členka výboru sdružení pro podporu mladých talentů) Jak čelit změnám: Rakousko a jeho trh s překladatelskými a tlumočnickými službami a jazykoví profesionálové zítřka.
• 15.00-15.30 Přestávka
• 15.30-16.10 Jenny Maria Meyer (dabérka a předsedkyně německého Sdružení pro dabing /Synchronverband e. V. – Die Gilde/): Dabing nejsou jen slova. Proč se ani v budoucnu neobejde bez člověka a jak Německo chrání své dabingové dědictví.
• 16.10-17.00 Irena Neškudlová: Pracovní příležitosti v EU, znalostní platforma pro překlad a tlumočení KCTI
  17.00-17.45 Klára Dvořáková (oddělení jazykové kultury, Ústav pro jazyk český, Praha): Tlumočnictvo a překladatelstvo si nějak poradí: gendrové senzitivní vyjadřování v současné češtině. V současnosti se v nezanedbatelné míře setkáváme s tématy, jako je nerovné postavení žen ve společnosti, existence různých genderových identit apod. Do češtiny se tato problematika promítá ve formě jazykových prostředků různého druhu – generické maskulinum je upozaďováno ve prospěch uvádění rodových variant (studenti žádají >studenti a studentky žádají), lomítko bývá nahrazováno hvězdičkou (student/ka >student*ka), ve větší míře se užívají kolektiva (studentstvo), při referenci k jedné (nebinární) osobě se užívá tvarů množného čísla atd. V přednášce se proto zaměříme na vybrané prostředky genderově senzitivního vyjadřování a zamyslíme se, které z nich mají potenciál najít v češtině širší uplatnění.
• 17.45-18.00 Závěr: Irena Neškudlová, Edita Jiráková
• *Vystoupení v němčině budou simultánně tlumočena do češtiny.

Sobota 7. 11. 2026

Program ke stažení ZDE

Sobotní program připravuje Jednota tlumočníků a překladatelů ve spolupráci s Ústavem translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a se všemi ostatními organizacemi sdružujícími překladatele a tlumočníky v ČR, včetně České komory tlumočníků znakového jazyka (ČKTZJ), Asociace konferenčních tlumočníků ASKOT, Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů (KSTČR), Obce překladatelů, Překladatelů Severu a Odborového svazu JTP.

Podrobný program včetně anotací:

* Čísla v závorkách […] označují sál, v němž bude daný program probíhat.

• 9.30-10.45 [16] Budoucnost překladu a tlumočení. Co je ve hře? Panelová diskuze za účasti Věry Jourové (bývalé místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost), Anežky Charvátové (předsedkyně Obce překladatelů), Kateřiny Peškové (ČKTZJ, vyučující na FF UK – obor Jazyky a komunikace neslyšících), Martina Severýna (Překladatelé Severu), Dana Svobody (ASKOT, externí vyučující na ÚTRL, akreditován pro EU instituce), Tomáše Svobody (ředitel ÚTRL FFUK). Moderuje Edita Jiráková (předsedkyně JTP)
• 11.00-11.45 [16] Mgr. Vladimíra Kvasničková (Právnická fakulta Univerzity Karlovy): Vezme AI překladatelům práci? “Lidský” překladatel – přidaná hodnota v právním překladu. Nástup umělé inteligence a neurálních sítí zásadně proměňuje překladatelské odvětví.  Požadavky na kvalitu překladu se přitom přirozeně odvíjejí od jeho účelu: pro orientační seznámení s obsahem textu nemusí být nedokonalost zásadní, zatímco pro formální a právní účely musí být překlad přesný, terminologicky konzistentní, funkčně adekvátní a srozumitelný. Umělá inteligence stále naráží na limity spojené mimo jiné s interpretací kontextu, právně-kulturních specifik, víceznačnosti a terminologických rozdílů mezi právními systémy.
  V kontextu evropských požadavků na kvalitu překladatelských služeb a osobní odpovědnosti překladatele za výsledný text se proto role překladatele proměňuje. Nejde již pouze o převod textu z jednoho jazyka do druhého, ale stále více o odborné posuzování, ověřování a řízení výstupů AI. S tímto posunem souvisí také proměna kompetenčního profilu absolventa v důsledku technologické transformace trhu práce, jak ji popisují rámce a analýzy OECD. Budoucí překladatel potřebuje vedle jazykové a překladatelské kompetence také digitální a AI gramotnost, kritické myšlení, schopnost ověřovat a korigovat výstupy AI a hlubokou oborovou specializaci. V případě právního překladu k tomu přistupuje znalost odlišných právních systémů a schopnost rozpoznat situace, v nichž zdánlivě ekvivalentní jazykové řešení neodpovídá právnímu významu.
• 11.00-11.45 [151] doc. PhDr. Helena Kubátová, Ph.D (Filosofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci): Jak porozumět světu audiovizuálního překladu? Zkušenosti z probíhajícího výzkumu. Příspěvek představí probíhající kvalitativní výzkum podpořený OP JAK CZ.02.01.01/00/23_025/0008719 a realizovaný ve spolupráci s Jednotou tlumočníků a překladatelů. Zaměří se nejen na to, jak je profese audiovizuálních překladatelů zobrazována v odborné literatuře, ale také na metodologické a interpretační výzvy spojené se zkoumáním profesní komunity, jejíž fungování je pro vnějšího pozorovatele jen obtížně zachytitelné. Příspěvek nabídne pohled do výzkumné dílny: jak vznikají výzkumné otázky, jak výzkumník hledá smysl ve výpovědích participantů a jaké otázky začínají vystupovat z dosud analyzovaných dat. Cílem není prezentace definitivních výsledků, ale sdílení procesu poznávání a diskuse o tom, co může interdisciplinární výzkum přinést k porozumění současné situaci audiovizuálního překladu.
• 11.00-12.15 [153] Program KST ČR. Bude upřesněno.
• 12.00-13.15 [16] Host ASKOTu: PhDr. Ondřej Bláha, (Univerzita Palackého v Olomouci): Vývojové tendence v současné češtině.
  Cílem přednášky je vystihnout vývojové tendence v lexiku, syntaxi a morfologii češtiny jednak ve vzájemných souvislostech, jednak ve vztahu k proměnám způsobů komunikace v posledních desetiletích. Sledovány budou zejm. důsledky sbližování psané podoby jazyka s mluvenou podobou jazyka a také důsledky internacionalizace češtiny, tj. především toho, jak se v mluvené i psané češtině projevuje stoupající míra česko-anglického bilingvismu, charakteristická pro mladší generaci Čechů. (O. Bláha je český lingvista a vysokoškolský pedagog. Zabývá se problematikou spisovných jazyků, morfologií, jazykovými kontakty ve střední Evropě, dějinami gramotnosti a onomastikou. Soustavně se věnuje popularizaci lingvistiky.
• 12.30-13.15 [151] Mgr. Maroš Taran: Dokáže AI „poslouchat“ na slovo? Jak přizpůsobit AI překlad terminologii a stylu.
  Generativní umělá inteligence slibuje možnost přizpůsobit tzv. „AI překlad“ konkrétním potřebám překladatele, například pomocí terminologie, stylistické příručky nebo promptů. Jak účinné jsou ale tyto postupy ve skutečnosti? Příspěvek shrne nejnovější vědecké články zaměřené na efektivitu přizpůsobení strojem generovaného překladu. Na to naváže praktická ukázka přípravy dat, extrakce termínů, tvorby glosáře a vložení terminologie do překladu s využitím překladatelských nástrojů Trados Studio, Phrase a DeepL.
• 13.30-14.15 [16] Sekce audiovizuálního překladu JTP: Překlad obrazu: ze zákulisí audiopopisu.
  Co je to zvukový popis? Jak vzniká a jaká od něj mají očekávání cíloví uživatelé? Principy i záludnosti zvukového popisu vám přiblíží korektorka a uživatelka služby Lucie Hanusová a překladatelka Hana Mišove. Moderuje Barbora Vrbová.
• 13.30-14.15 [151] 2 x SOUND (Soutěž JTP o nejlepší diplomovou/bakalářskou práci v oboru translatologie):
  Laureátka SOUNDu Mgr. Viktória Štvartáková (rod. Vasiľovová) – kategorie diplomových prací: Tlmočenie konfliktu a vojny.
  Príspevok sa zameriava na špecifiká práce vojnových tlmočníkov, predovšetkým v kontexte misií Organizácie Spojených národov. Pozornosť venuje profesionalite, neutralite, kultúrnej a terminologickej pripravenosti, ako aj psychickej záťaži spojenej s tlmočením v konfliktnom prostredí. Na základe skúseností aktívnych vojnových tlmočníkov prináša pohľad na výkon tejto profesie v podmienkach ozbrojeného konfliktu a faktory, ktoré ho ovplyvňujú.
  Laureátka SOUNDu Bc. Jana Karlíková – kategorie bakalářských prací: Kontrastivní analýza právních textů a její přínos pro překladatelskou praxi. Příspěvek vyzdvihuje přínos kontrastivní analýzy založené na rozsáhlejším dvojjazyčném korpusu autentických právních textů pro překladatelskou praxi. Práce s širším souborem textů umožňuje sledovat opakovaně užívaná terminologická a frazeologická řešení v obou jazycích, porovnávat jejich funkční protějšky a odlišit ustálený úzus od nahodilého výskytu, který může být při jednorázovém vyhledávání snadno přeceněn. Na příkladu českých a anglických dohod o mlčenlivosti příspěvek ukazuje, jak lze tímto způsobem mapovat typické smluvní konstrukce, termíny a jejich ekvivalenty. Zároveň poukazuje na další kontrastivně zaměřené práce věnované různým smluvním typům, které mohou sloužit jako praktický zdroj pro právní překladatele. (Název bakalářské práce: Kontrastivní analýza dohod o mlčenlivosti a obdobných dokumentů v češtině a angličtině z pohledu překladu)
• 13.30-14.30 [153] Bořek Neškudla (Strahovský klášter): Svatý Jeroným a jeho překladatelská metoda.
  Církevní Otec Svatý Jeroným pojal svůj překlad Bible nejen jako zpřístupnění svatého textu čtenáři. Nesrovnalosti mezi různými verzemi Písma Svatého jej vedly k hledání jeho původního smyslu. Tato práce jej inspirovala k úvahám o metodě překládání, která se stala vzorem pro středověké překladatele.
• 14.30-15.15 [16] Lucie Bervidová (Sekce právního a soudního tlumočení a překladu JTP): Úřední překlady a zastupitelské úřady. Jaké úřední překlady jsou akceptovány zastupitelskými úřady ČR rámci vízových a pobytových řízení? Kdy je nutné zajistit překlad soudním překladatelem zapsaným v ČR a kdy lze využít překlad pořízený v zahraničí? Jaké jsou formální náležitosti úředních překladů a jaké listiny se nejčastěji překládají? Je situace na všech zastupitelských úřadech stejná? Jaká jsou nejčastější pochybení vedoucí k neuznání dokumentů a jakými doporučeními by se překladatelé (a vlastně i žadatelé) měli řídit, aby předešli komplikacím v řízeních? Odpovědi na tyto otázky nabídnou příklady z praxe, které ukážou nejen nejčastější problémy, ale i způsoby, jak jim předcházet, doplněné o zkušenosti vycházející z každodenní praxe zastupitelských úřadů.
• 14.30-15.15 [151] Eno Ubong Ekpo: Dopad technologií na překladatelskou profesi. Výsledky průzkumu v zemích Visegrádské čtyřky.
  Příspěvek bude přednesen v angličtině. How are translation technologies reshaping the translation profession? Drawing on evidence from 290 translators across the Visegrád Four countries, this presentation reveals how technology influences professional identity, income, collaboration, and career sustainability. Discover why translators’ acceptance remains conditional, which new professional roles could be emerging, and what skills are essential for thriving in the industry.
• 15.30-16.30 [16]  Kdo hájí zájmy literárních překladatelů? O honorářích, profesní politice a budoucnosti profesních spolků v době poznamenané politickou nejistotou a nástupem umělé inteligence. Debata předsedkyně slovenského sdružení DoSlov Barbary Sigmundové a předsedkyně českých Překladatelů Severu Kateřiny Krištůfkové. Moderuje Martin Severýn.
• 15.30-16.30 [151] Gabriela Babulíková, Libor Nenutil a Lucie Olešová: Jak se (ne)propagovat na sociálních sítích – PRO A PROTI.
  Moderuje Adéla Zummerová Kotasková, členka výboru ASKOT. Panelová diskuse tlumočníků a překladatelů k sebeprezentaci na internetu.

Jeronýmovy dny jsou věnovány široké překladatelské a tlumočnické veřejnosti, vstup zdarma, registrace není nutná.

Změna programu vyhrazena.