Neakceptovatelný návrh Ministerstva vnitra ČR na strojové tlumočení v cizineckých řízeních

Možnosti, limity a rizika strojových překladačů

V souhrnném textu se blíže zabýváme ustanovením § 477 (resp. 419) návrhu Zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který počítá s nahrazením tlumočníků nespecifikovaným strojovým překladačem. V textu rekapitulujeme průběh připomínkového řízení včetně připomínek JTP a Odborového svazu JTP, následné kroky po postoupení návrhu pro jednání vlády a usnesení Výboru pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády ČR k této věci.

Děkujeme také všem partnerským překladatelským organizacím a Ústavu translatologie FFUK, které podpořily společný dopis adresovaný ministru vnitra Vítu Rakušanovi s výzvou na odstranění inkriminovaného ustanovení z návrhu zákona a zapojily se do finalizace zásadní připomínky adresované prostřednictvím připomínkového místa OS JTP.

Závěrem konstatujeme neakceptovatelnost návrhu Ministerstva vnitra a vyzýváme k zahájení odborné debaty o nových technologiích, strojovém překladu i umělé inteligenci. Za důležité pokládáme nejen hledisko translatologické a technické, ale i hledisko právních aspektů a celospolečenských etických dopadů.

Návrh cizineckého zákona v mezirezortním řízení

V dubnu 2023 postoupilo Ministerstvo vnitra do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o pobytu cizinců (cizinecký zákon), který obsahoval ustanovení § 419 v následujícím znění:

§ 419 Tlumočení (1) Jestliže žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž správní orgán jedná, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené správním orgánem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem uvedené v § 26 zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl žadatel o této povinnosti správním orgánem poučen, není-li žádost nepřijatelná podle § 501 odst. 3 písm. h), správní orgán řízení zastaví podle § 506 odst. 1 písm. n). (2) Dovolují-li to technické možnosti, může být tlumočení tlumočníkem zapsaným v evidenci soudních tlumočníků a překladatelů nebo osobou, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem uvedené v § 26 zákona o soudních tlum očnících a soudních překladatelích, provedeno prostřednictvím videokonferenčního hovoru. (3) K tlumočení úkonu v řízení může správní orgán použít namísto tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů certifikované technické zařízení.

Profesní i akademická obec se ostře vymezily vůči odstavci 3 návrhu, ve znění: „K tlumočení úkonu v řízení může správní orgán použít namísto tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů certifikované technické zařízení.“

Zásadní připomínka JTP a Odborového svazu OS  JTP

Odborový svaz JTP prostřednictvím ČMKOS uplatnil 3. října 2023 zásadní připomínku k návrhu cizineckého zákona, konkrétně k ustanovení § 419, odst. 3.

OS JTP navrhl toto ustanovení odstranit bez náhrady s odůvodněním, že „Automatický překlad nesmí být přímým prostředkem zajišťujícím práva cizinců na tlumočení v komplexních a důležitých situacích bezprostředně zasahujících do jejich základních lidských práv založených nejen zákonem, ale garantovaných i ústavními předpisy (Listina základních práv a svobod) i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána (zejména Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a protokoly k ní, Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech).“ A dále: „Z čistě technického hlediska v této souvislosti poukazujeme na prokázanou chybovost, nekonzistentnost a rozdílnost výsledků ke stejnému zadání u všech existujících strojových překladatelských programů. V případě tlumočení pak zásadní komplikaci představuje fáze rozpoznání mluvené řeči, kde je nutné kromě jazykové složky zohlednit kontext, kulturní odlišnosti a specifika, jazykové nuance a řečové vady, nonverbální složku komunikace, rozdílnost ve vzdělání účastníků komunikace, specifika konkrétní situace, v níž je tlumočeno, v neposlední řadě vyřešit různé interpretace. Navrhované ustanovení podlamuje právní jistotu svých adresátů a navrhuje se odstranit bez náhrady.“

Celý text zásadní připomínky přinášíme zde:

Připomínka k ,,Návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon)“; Č. j. MV- 132202-9/OBP-2022 V návrhu ustanovení § 419, odst. 3 se uvádí: „K tlumočení úkonu v řízení může správní orgán použít namísto tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů certifikované technické zařízení.“ Toto ustanovení se navrhuje odstranit bez náhrady. Odůvodnění: V rámci práva na spravedlivý proces mají cizinci nárok na tlumočení, pokud nerozumí jazyku používanému v daném správním řízení a šířeji v každém řízení, které zásadně zasahuje do práv cizince. Toto právo na tlumočení musí být zajištěno v souladu s platnými právními předpisy. Právo na tlumočení zahrnuje právo na tlumočení prostřednictvím k tomu certifikovaných tlumočníků, v České republice se jedná o soudní tlumočníky jmenované podle Zákona č. 345/2019 Sb. Automatický překlad nesmí být přímým prostředkem zajišťujícím práva cizinců na tlumočení v komplexních a důležitých situacích bezprostředně zasahujících do jejich základních lidských práv založených nejen zákonem, ale garantovaných i ústavními předpisy (Listina základních práv a svobod) i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána (zejména Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a protokoly k ní, Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech). Navrhované ustanovení je zároveň v rozporu se Zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích č. 354/2019 Sb., kde § 4 odst. 2 jednoznačně specifikuje, že „Tlumočník vykonává tlumočnickou činnost osobně.“ V návrhu zákona pojem „certifikované technické zařízení“ není blíže specifikován, v důvodové zprávě se však hovoří o strojovém překladatelském programu. Z čistě technického hlediska v této souvislosti poukazujeme na prokázanou chybovost, nekonzistentnost a rozdílnost výsledků ke stejnému zadání u všech existujících strojových překladatelských programů. V případě tlumočení pak zásadní komplikaci představuje fáze rozpoznání mluvené řeči, kde je nutné kromě jazykové složky zohlednit kontext, kulturní odlišnosti a specifika, jazykové nuance a řečové vady, nonverbální složku komunikace, rozdílnost ve vzdělání účastníků komunikace, specifika konkrétní situace, v níž je tlumočeno, v neposlední řadě vyřešit různé interpretace. Navrhované ustanovení podlamuje právní jistotu svých adresátů a navrhuje se odstranit bez náhrady. Tato připomínka je zásadní.

Společné stanovisko překladatelských organizací a akademické obce ze dne 4. října 2023 a dopis ministru vnitra

Dne 4. října 2023 Jednota tlumočníků a překladatelů spolu s partnerskými profesními organizacemi překladatelů a tlumočníků a akademickou obcí vypracovala společné stanovisko a adresovala společný dopis ministru vnitra Vítu Rakušanovi, v němž apelovala na přehodnocení návrhu na zavedení strojového tlumočení v cizineckém zákoně.

Ve společném dopise profesní organizace požadují odstranění ustanovení § 419 odst. 3 z návrhu zákona bez náhrady a zároveň deklarují svou připravenost vést odbornou debatu.

Mimo jiné v dopise zmiňujeme, že odpovědnost za nevhodné či dokonce chybné tlumočení nelze přenést na technické zařízení. Zda je technické zařízení schopno spolehlivě tlumočit promluvu cizince nemůže objektivně vyhodnotit ani cizinec ani úřední osoba, která často daný jazyk neovládá. Použití technického zařízení se jeví jako velmi problematické i z hlediska zajištění splnění podmínky mlčenlivosti, a to v plném rozsahu údajů.

Strojový překlad bez lidského faktoru navrhovaný v § 419 odst. 3 návrhu zákona jako zákonná alternativa lidského tlumočníka zásadně narušuje právní jistotu cizinců, poškozuje práva účastníků správních řízení na spravedlivý proces, je v rozporu s mezinárodními smlouvami i ústavními předpisy, jakož i zákonem č. 354/2019 Sb. a jako takový je zcela neakceptovatelný.
Celý text společného dopisu je zveřejněn na webových stránkách JTP zde: https://www.jtpunion.org/2023/10/stanovisko-prekladatelskych-organizaci-ke-strojovemu-prekladu-v-cizineckem-zakone/

Návrh na strojové tlumočení je neakceptovatelný, rozhodl Výbor pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády

Tématem strojového tlumočení v cizineckých řízeních, které má umožnit návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, se zabýval Výbor pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády pro lidská práva dne 17. 4. 2024. K tomuto tématu se Výbor rozhodl přijmout usnesení.

Jako hosty do rozpravy Výbor přizval zástupce předkladatele návrhu zákona Vlastimila Jirouše a Jindřišku Sedlákovou z Ministerstva vnitra a Editu Jirákovou z Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Na základě rozsáhlé debaty bylo přijato usnesení, které v plném znění uvádíme níže a které vyzývá k odstranění inkriminovaného ustanovení.

Zároveň je třeba upozornit, že členy Výboru pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády jsou zástupci technologických společností, neziskového sektoru i státních institucí, včetně ministerstev, Českého telekomunikačního úřadu, Úřadu vlády ČR, Digitální a informační agentury, Akademie věd ČR, a neziskových subjektů Prague Centre for Media Skills, Iuridicum remedium či Zastoupení Evropské komise v Česku. Jedná se o přední odborníky jak z oblasti právní vědy, tak moderních technologií a státních orgánů. Usnesení bylo přijato 11 hlasy pro, 3 se zdrželi, nikdo nebyl proti.

Je evidentní, že z pohledu etablovaných odborníků je návrh na strojové tlumočení neakceptovatelný.

Samotný text usnesení ze dne 6. května 2024 k využívání technologií při tlumočení v cizineckých řízeních lze rozdělit do tří částí. První část usnesení konstatuje, že dnes dostupné ani aktuálně vyvíjené technologie nezajišťují dostatečnou míru správnosti a přesnosti tlumočení, aby efektivně ochránily procesní práva cizinců. Tyto technologie trpí řadou limitací, jako jsou chyby při rozpoznávání mluvené řeči nebo nedostatečná kvalita překladu, a tudíž neumožňují dostatečně věrné zachycení informací klíčových pro cizinecká řízení.

Ve druhé části usnesení Výbor doporučuje, jak postupovat při zavádění technologií pro překlad a tlumočení, přičemž zdůrazňuje, že takové technologie mohou být používány jen pro nejzákladnější výměnu informací, kde nehrozí zkreslení významu, dále zdůrazňuje, že subjekty, které o zavádění technologií uvažují, musí vést konzultace s odbornou veřejností (rozuměj nejen překladatelskou, ale i technologickou), dále uvádí, že zavedení nových technologií musí předcházet existence právní úpravy, která zakotví standardy používání technologií, včetně odpovědnosti za jejich dodržování, a samostatně se zabývá otázkou ochrany osobních údajů, kterou je nutné jasně specifikovat. V této části usnesení zdůrazňuje, že osoba, které je tlumočeno, musí mít možnost strojové tlumočení odmítnout a zvolit služby překladatele, respektive tlumočníka za stejných podmínek.

Třetí část usnesení je adresována ministrovi vnitra, kterému doporučuje, aby bylo vypuštěno z návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ustanovení § 477 týkající se používání technických zařízení místo tlumočníků, aby zároveň ministerstvo vnitra nadále sledovalo aktuální technologický vývoj a využívalo technologie v souladu s výše uvedenými principy.

Odkaz na výstupy zasedání včetně textu usnesení: https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro_lidska_prava_a_modern_technologie/ze_zasedani_vyboru/zasedani-vyboru-dne-17–4–2024-213360

Ministerstvo vnitra upravuje návrh zákona, který nadále zůstává neakceptovatelný

Do elektronické knihovny legislativního procesu byla dne 26. dubna 2024 vložena nová verze návrhu cizineckého zákona, nadále obsahující ustanovení o strojovém tlumočení. Inkriminované ustanovení je v novém návrhu v upraveném znění pod jiným číslem, konkrétně § 477.

§ 477 Možnost tlumočení pomocí technického zařízení (1) K tlumočení úkonu v řízení může správní orgán použít namísto tlumočníka zapsaného v seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů technické zařízení. (2) Technické zařízení podle odstavce 1 musí umožnovat automatické tlumočení mluveného cizího jazyka do českého jazyka a zpět do cizího jazyka v reálném čase. Přesnost a rychlost tlumočení musí být srovnatelná s tlumočnickým úkonem provedeným tlumočníkem zapsaným v seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů. (3) Osoba, jejíž projev je tlumočen pomocí zařízení uvedeného v odstavci 1, je oprávněna namítnout nesprávnost výsledku tlumočení. Námitku je oprávněna vznést do skončení tlumočeného úkonu, k později vzneseným námitkám se nepřihlíží. (4) Splnění podmínek podle odstavce 2 u technického zařízení ověřuje ministerstvo. Ministerstvo stanoví vyhláškou cizí jazyky, které lze tlumočit prostřednictvím technického zařízení, dále technická zařízení, která splňují podmínky uvedené v odstavci 2 a podrobnosti uplatnění práva uvedeného v odstavci 3.

Děkujeme předkladateli, kterým je Ministerstvo vnitra, za snahu naslouchat odborné veřejnosti a možnost projednat problematiku na zasedání Výboru pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády pro lidská práva. V nově upraveném návrhu je doplněno, že strojový překladač musí dodávat stejně kvalitní a rychlý překlad jako zapsaný tlumočník.

Musíme nadále trvat na odstranění celého ustanovení, které podlamuje právní jistotu svých adresátů, je velmi pravděpodobně protiústavní a v euroatlantickém prostoru neslýchané. V tomto smyslu JTP dne 16. května 2024 adresovala další dopis ministru vnitra s žádostí o odstranění § 477 z návrhu zákona a návrhem na zahájení odborných konzultací, jejichž cílem by bylo efektivní a bezpečné využití nejmodernějších technologií v oblasti překladu a tlumočení.

Závěrem opakujeme slova, která jsme společně s partnerskými překladatelskými a tlumočnickými organizace adresovali ministru vnitra Vítu Rakušanovi již na podzim roku 2023. Jsme připraveni vést odbornou debatu o nových technologiích, strojovém překladu i umělé inteligenci. Za důležité pokládáme nejen hledisko translatologické a technické, ale i hledisko právních aspektů a celospolečenských etických dopadů.

Apelujeme na všechny, kteří spoluvytváří společenskou debatu, aby všestranně podporovali studium cizích jazyků a kultur. Návrh zákona, který počítá s nahrazením certifikovaných tlumočníků strojovými překladači, přičemž syntéza hlasu nefunguje, stroj nemůže zohlednit dialekty, kulturní ani nonverbální složku jazyka, výsledný produkt je často vysloveně chybný a nefunguje ani pro angličtinu, natož pro kombinace menších jazyků, kam patří i čeština, je hazard nejen s adresáty zákona, ale i s ochotou občanů investovat svůj čas do rozvoje vlastních jazykových kompetencí.

Jednota tlumočníků a překladatelů je členem mezinárodních překladatelských organizací, je aktivně zapojená mimo jiné do pracovní skupiny pro AI a Etiku FIT – Mezinárodní federace překladatelů a je otevřená odborným debatám se zástupci všech relevantních orgánů a institucí.

(Praha, 16. 5. 2024)